Historie nejen osady

histrorie nejen osady

DVORAK

           V této části stránek se můžete dočíst o zásadních meznících v historii osady tak, jak je vnímali lidé, kteří v dané době žili. Hlavním zdrojem těchto informací, je osadní kronika, která se začala psát v roce 1983, a to za výrazné pomoci nejstarších osadníků, kteří pátrali ve svých pamětích. Uvádíme zde pouze výtah toho nejdůležitějšího, neboť kronika je velmi obsáhlá. Její obsah je poutavý, při pročítání stránek je čitatel vtažen do pocitů osadníků. Mnoho dokumentů a dobových fotografií schraňuje náš sheriff Gubby. Přiložená fotografie je z roku 1901, pohled na Dvořákův statek a v popředí pan Dvořák a v pozadí za statkem je také vidět domek, nyní pana Řezaniny, ale stavěl ho pan Tater, děda Šumáka a Gubbyho.



 Co se pro osadu vyrobilo
  99
Staré osadní kalendáře maloval Jackie
Dlouhá léta, vždy na konci roku vycházel nový kalendář na následující rok. Jsou velice výstižné a určitě takovou práci, jako osada oceňujeme. Zachovalo se jen pár kousků.

Rok 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 19902008

Dále Karel Kuby a Šumák celé roky archivovali a zapůjčili i další. Například PF, pozvánky, přání, oznámení  zde

Osadní placky

1992 – 18. ročník, nohejbal trojic

Kliknutím na fotku, otevřeš celou galerii.

Placky, camrátka maloval Jiří Votava, Gubby, Šumák a Jackie. Za ta dlouhá léta jich bylo opravdu dost.

 

Osadní  kroniku- vedl Jackie od 1983 do 1987. Také jí vedla určitý čas Boženka – Mědvědice.  Kliknutím na kroniku, si můžeš celou kroniku přečíst.

DSCF0045

1996 – rozcestí a ukazatel u závory směr Kolna

1981 – totem vyrobil Ivan Kolář z Kopanin

 

 

 

1983 – začíná se psát kronika osady. Nejstarší osadníci vzpomínají – Nedvěd, Barešovi, Jabůrková, M. a V. Černý, A. Zdeněk, Kuderna, Burian, Lhoták, Kauble, E. Černý, Vlček, Daněk, Schütz a Z. Hnízdil st.

Texty z osadní kroniky – Oslava 10. výročí znovu založení osady. Po nohejbalu byla připravena velkolepá hranice na večerní oheň. Ve 20 hod. zazněla Vlajka a (v podání Jackieho, Berličky, Šmudly, Mirka Buriana, Čurdy, Felixe a Němce ze Ztracenky). „Pyrotechnik“ Attila vykouzlil oheň, od kterého Gubby zapálil pochodeň a předal je kmetům osady (Míša Kauble, Honza Schütz, Vlček, děda Tater a E. Černý), kteří postupně zapálili slavnostní oheň. Následovala neformální zábava a veselé vyprávění za doprovodu trampských a countryových písní, a to u některých vytrvalců až do polední hodiny druhého dne.

Na červencové schůzi osady, složil funkci předsedy (nového) SKOTu, Pepik Daněk. Byl zvolen nový osadní výbor:

Předseda Pavel Tater (Gubby)
Zástupce Pepa Prudký
Tajemník Karel Grünwald
Sportovní jednatel Petr Tater (Šumák)
Pokladník Kamil Kauble (Míša)
Brigádní referent Ivan Kolář
Ochránce přírody Vlastimil Pařízek
Kulturní referent Božena Patková
Člen výboru Honza Schütz

Od začátku tohoto roku probíhala elektrifikace chat, osadníci tomu věnovali veškerý čas.

1982v tomto roce došlo k dlouho očekávanému vykácení Doubí, o rok později byly na tomto místě vysázeny borovičky.

Zásadní změnou tohoto roku byl zákaz houseboatů na Slapském jezeře. Majitelé houseboatů protestovali a usilovali o přemístění houseboatů na Štěchovickou nádrž. To se však zase nelíbilo osadníkům, nestáli o tak velkou invazi lidí. Na základě těchto událostí a za účelem hájení vlastních zájmů byla založena osada Svatojánské proudy. U osady SKOT došlo k paradoxní situaci, kdy byl úředně založen SKOT nový. V lese u osady se začínají připravovat dřevěné kůly na oplocení obrovské obory. Osadníci už neuvidí muflony v blízkém okolí svých chat.Tolik z osadní kroniky.

1975  – začíná se uvažovat o znovu založení osady – jak ji však pojmenovat, Margon nebo SKOT? Snad obnovit za války zrušený SKOT?

1973  – začíná velká éra třebenického nohejbalu. Slaví se vítězství v nohejbalovém turnaji v Proudech a na Ztracence. Vyvstává potřeba vlastního hřiště pro trénování.

1969 – stavba klubovny ze zděné kůlny pod verandou U Taterů. Za pouhý jeden týden je klubovna -„Bar“ hotov. Scházejí se zde mladí, zatímco starší a početnější generace je nahoře v hospodě.

1960 – dorůstá nová generace kluků osadníků, kteří si po vzoru svých otců postavili chatičku. Hrají se osadní sporty – hokej, fotbal a nově se začíná hrát nohejbal. Do party patřili: Jirka Votava, Venca Tater, Jirka Bakl, Vence Kořínek, Martin Zdenek (Kobylí hlava), malí kluci „Moučníci“ Petr (Šumák) a Pavel (Gubby) Taterovi, Béda Čaban, Mirek Michal, Petr Kauble, Pepik Lufťák, Ivan Pech (Jackie), Jirka Kouble (Bída), Jirka Jůn a další.

V této době se stal tramping trnem v oku některým „vrstvám lidí“, byly v něm viděny pozůstatky buržoazní republiky. Trampům byl ztrpčován život hlídkami v Praze na nádražích, ale i v okolí vesnic a v lesích. Ve vesnických hospodách se objevovaly nápisy, že trampy neobsluhují. Nebylo tomu tak U Taterů, kde i přes částečnou stagnaci osadního života se téměř každý týden scházeli kamarádi.

Původní trampové – osadníci se stali pomalu usedlými otci rodin a další generace dorůstala. Nastával čas, aby převzala tradice a navázala na krásnou minulost svých otců. Krásnou minulost těch, kteří nalezli tento krásný kout přírody a usadili se v něm. Zachovali a předali nám velké kamarádství a lásku k přírodě.

1954  – přehrada je dokončena, do panenské přírody byl vražen nelítostný klín. Svatojánské proudy, mocný hukot peřejí, tryskající voda a obrovské kameny zmizely nenávratně hluboko pod hladinou řeky. To všechno nahradila temná tichá hladina.

1951 – Koncem tohoto roku začala stavba přehrady. Přinesla i další změny do této krajiny. Třebenice se již  rozrostly o nové domky pro stavební dělníky. Později přibyla velká samoobsluha s restaurací. Vystřílením silnice ze Slap do Třebenic a dále na Rabyň se otevřela možnost široké veřejnosti navštěvovat nová rekreační a sportovní střediska. Díky ledové spodní vodě vytékající pod přehradou zůstala před davy turistů ušetřena osada pod přehradou. Kladnou stránkou se stalo snadnější dovážení materiálu a věcí do chat.

1950  – skutečná pohroma pro trampy – začátek stavby největšího vodního díla, Slapské přehrady. Pro osadníky nastala doba zlá, Třebenice se staly jedním velkým staveništěm, hrdé skály lítaly do vzduchu, jezdily tudy nákladní auta a těžké stavební stroje. Někteří osadníci museli své chaty přemístit jinam, jiní opustili kraj úplně.

1945  – Válka skončila, do chat se jezdilo dál, ale SKOT se již neobnovil.

1940  – obrovské ledy na Vltavě způsobily přírodní katastrofu. Hladina řeky stoupla a společně s ní i ledy, které se zarazily u Bílé skály a vytvořily bariéru téměř do 15 metrů a smetly vše, co jim stálo v cestě – stromy i boudy. Mezi zhruba sedmdesáti zničenými chatami byla i např. Klondyke, Midas, U dvou šutrů aj. Většina chat byla postupně opravena nebo postavenu znovu. Padesát dva chat dával dohromady p. František Tater.

Osadní život však natolik rozložen nebyl, ti nejvěrnější jezdili do chat i nadále, i když za ztížených podmínek – přísně se muselo dodržovat zatemnění, byly zavedeny domovní knihy, na protějším břehu se střílelo bez vyzvání aj. U Taterů se dál pořádaly různé zábavy, ovšem nikoliv pod organizací SKOT, ale pod hlavičkou neregistrované osady Margon.

Stalo se tak 15.3.1939

1939  – v průběhu II. světové války byly všechny spolky rozpuštěny a zakázány, stejně tak i SKOT.

1. 1. 1937 založení osady SKOT

1936  – hodně osadníků narukovalo na vojnu. Vzniká myšlenka na založení jedné společné osady.

1935  – ve Svatojánských proudech založena osada Margon se šerifem Zachárkem. Byla to osada v nynějším slova smyslu žijící skutečným osadním životem – hrál se volejbal, hokej a kopaná, pořádaly se mezi osadami turnaje, byla vybudována vlastní klubovna („Bar“), vznikla společná vlajka apod. Osada si vybudovala vlastní vodovod (za významné pomoci pana Pinky – Vildy Vatěry), který se později stal základem dnešního třebenického vodovodu.

1930 – postavena bouda Margon vysoko nad vodou na soukromém pozemku pana Pechara, která po třech měsících vyhořela. Na jejím místě si jeden z členů původní party, Tonda Zacharka, postavil sroubek.

Další známé boudy: Fort, Chipawa, dívčí chata Montána, Jericho (Evžen Černý, Vlček) aj. Z finančních důvodů boudy stavělo vždy více kamarádů dohromady – tvořily se party.

1929  – Jenda Korda složil písničku Vlajka, která se později stala trampskou hymnou. Amatérští písničkáři v této době skládali písně pro nejužší okruh svých kamarádů.

1926  – postaveny chaty Orlí hnízdo, Mülerovka, proti proudu na Bílé skále vzniká osada Bardi.

Vznikají osady Rawhide, Hiawata, Mrtvý muž, Yukon.

1925  – stavba prvních trampských chat, které posléze rostly jako houby po dešti. Nejznámější z nich: Klondyke, Waiki, Dva šutry, Jukatan, Pinka, před sochou sv. Jana bouda Midas, pod Dvořákovým statkem Seagul.

1923 – zřízení přístavu Oregon City, který tvořily tři houseboaty: Oregon, Džunka a bílý Adlon. Za několik týdnů opodál Mrtvého muže vystavěna chata Sing Sing.

Vlna trampingu na začátku 20. století

Zač. 20. st.  Vzrůstá obliba prvních trampíků jezdit na Svatojánské proudy. Snaha lidí z města o návrat k přírodě. Rozpoutává se velká vlna trampingu. Ke Svatojánským proudům míří každý víkend velké množství lidí obdivovat divokou krásu členitých skal, řev zpěněné vody tříštící se v peřejích, hluboké hvozdy a romantické měsíční noci.

Zajímavé: http://www.zsvrane.cz/wp-content/uploads/2014/04/16_infolist1.pdf