Velikonoce a čarodějnice 2017

velik a carod

vejce

Velikonoční svátky jsou vrcholem křesťanského liturgického roku. Slavíme v nich Krista, který slavně vstal z mrtvých. Bezprostřední přípravou na Velikonoce je tzv. Svatý týden, který začíná Květnou nedělí – památkou na slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Jádrem svatého týdne je tzv. Triduum (třídení), ve kterém si zpřítomňujeme Kristovu poslední večeři s apoštoly (Zelený čtvrtek), Kristovo zatčení, soud, cestu na Golgotu a smrt na kříži (Velký pátek) a Kristovo zmrtvýchvstání o Veliké noci (odtud Velikonoce) ze soboty na neděli, ve které křesťané bdí a slaví Kristovo vzkříšení (Vigilie slavnosti Zmrtvýchvstání). Doba Velikonoční končí slavností Seslání Ducha svatého (Letnicemi).Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Zdroj: http://www.treking.cz/vyroci/velikonoce-2016.htmvelikon gubby

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.
V sobotu v dopoledních hodinách se schází osada v hospodě a na velikonoční schůzi se projednává jak období uplynulé, tak co připravujeme.

Každým rokem, v naší osadě vždy v neděli (ne v pondělí, s ohledem na řidiče) od ranních hodin, chodí skoťáci koledníci na koledu a osobně symbolicky šlehají pozadí zvolených děvčat a žen. Je to dlouhá pouť, je fyzicky a nakonec i psychicky výrazně namáhavá. Téměř vždy, trvá asi 6 hodin. Koleda je vždy veselá. Vyšupaná žena dává výslužku. Malovaná  velikonoční vejce, ale také pentle na pomlázku, dále dětem sladkosti a pánům panáčky alkoholu, ale také i nádivku.  Ke konci koledy, jsou koledníci už „unaveni“, ale přesto je konečná v hospodě U Taterů. Šlehání dívek probíhá ještě v hospodě a není to vždy šlehání pravou   pomlázkou, někdy jsou tam i násady na sekery… 

Rok   2018  2017  2016
Zpět 
uskutečněné akce
Zpět – různá oznámení


Čarodějnice poslední dubnový večer vzplanou ohně
které mají symbolicky vyhnat zimu i zlé síly. Pálení čarodějnic je tradiční svátek s pohanským původem. „Oheň je fascinující živel, který má očistnou sílu. Navíc symbolizuje slunce, takže pálení ohňů bylo chápáno jako posilování sluneční moci, právě na jaře, v období začínající vegetace. Třicátý duben, je čas, kdy se každá správná ohenčarodějnice, či ježibaba poohlíží po jaksepatří povětrném koštěti. Mají ostatně nejvyšší čas, protože večer je musí tento tradiční dopravní prostředek odvézt na nejbližší čarodějnický slet. Čarodějnice se shromažďují na kopcích a rozcestích, kde rokují, jak učinit všem ze života peklo, co možná nejrafinovaněji.  Když se domluví, jak ohrozit i čerstvou zeleň – a tudíž i příští úrodu – disciplinovaně se rozlétnou a rozejdou po okolí, aby věrně sloužily mocnostem zla.
Osadní čarodějnice mají dlouholetou tradici. Každoročně se konají, ať už v dřívějších dobách na osadním hřišti a nebo nyní na pozemku pana Kozy. Fotek je ale málo.  
Na pozemku Slávy Kozy, v zatáčce u osadního pomníčku se konají čarodějnice. Pořádá je Dudli. Pozve živou hudbu nejčastěji Apten Hassa, natočíte si zde pivko, můžete si opéci špekáčky a pořádně se ohřát. Někdy se zde zdržují i čarodějnice a nepomůže proti nim ani zapálený oheň. Prostě v této filipojakubské noci je musíme tiše snášet.

Rok  2018   2017   2016
Zpět – uskutečněné akce