Třebenice

trebe

Nad prvním zákrutem Svatojánských proudů

stojí po staletí malebná víska Třebenice.

V roce 2005 slavila obec Třebenice
950 let své existence.

Pohled na stavení pana Kozy, vjezd do Třebenic (rok 1934)

Zpět – uskutečněné akce



2018 – mapa Třebenic
a modře označené chráněné pásmo 



Letecký pohled Třebenic


První písemná zmínka
 je už z roku 1055 v listině knížete Spytihněva II., který daroval její část (3 domy) Ostrovskému klášteru v Davli. Ten držel toto zboží až do svého zničení v roce 1420. V roce 1437 byly Třebenice připsány Janovi Zlému, v 16. století patří ke Konopišti. V roce 1571 jsou prodány Jiříkovi Slepotickému ze Salic. Dále pak se dostávají pod správu Hradištka, a to až do roku 1850. A nakonec strahovským premonstrátům. Právě ve Strahovském klášteře byl opatem Kryšpín Fuk, který se kolem roku 1640 proslavil tím, že provedl splavnění Vltavy a umožnil poměrně bezpečné proplouvání Svatojánských proudů. O starobylosti této vesnice svědčí i její jméno. Slovní kmen “třeb” je v českých názvech poměrně častý, jedná se o místo ještě z pohanských dob a souvisí se žárovištěm. Jinak podle pověsti se prý Žižka, když táhnul na Prahu, ptal svých hejtmanů, co asi může být v těchto místech. Jeden odpověděl: ”Třeba nic”. Víme také, že do 19. století se říkalo, po určité období, Třebenicím Střebenice.


1643  – Opat Kryšpín Fuk dal na osamělé skále postavit v Proudech před Horním Slapem vysoký monolitický sloup

Ferdinandův sloup  (2016)

Kliknutím na fotografii, se zobrazí galerie

Stál na profilovaném podstavci s hlavicí jeden loket vysokou, která měla formu rozsochatých skal, na nichž s rozkročenýma nohama a s rozepjatými křídly vítězně stál dvojhlavý orel, zdobený císařskou korunou (roku 1918 orel odstraněn).


1718  – Název „Svatojánské proudy“ se objevuje asi v tomto roce. Vznikl pravděpodobně po svatořečení Jana Nepomuckého roku 1721, Sv. Jan je ochránce  a patron vorařů, rybářů a vůbec lidí od vody. 

Sv. Jan Nepomucký (2016)

Kliknutím na fotografii, se zobrazí galerie.

Tehdy byla postavena jeho socha na počátku “Proudů“ před Horním Slapem (obnovena roku 1908).

V Třebenicích bylo tehdy šest čísel popisných: osud. Bohem zapomenutá vesnička ožila ve 20. letech minulého století, kdy poklidnou hladinu života ve Svatojánských proudech rozčeřili tPechar, hájovna, Dvořák, Řezaninův „domek“, Taterovi a Koza (oba mají v Třebenicích velmi hluboké kořeny, zmínka již z r. 1640). Nejstarší rodina v Třebenicích, je ale rodina Taterova.  V 17. století zde pan Tater působil jako tesař. Dvořákův statek patřil původně Strahovskému klášteru. Datum L. P. 1929 na omítce pod horním oknem není datum stavby statku, ale datum, kdy došlo k jeho značnému poškození bleskem. Víska byla celkem odříznutá od světa. S povozem se jezdilo do Slap umrlčí cestou, do Štěchovic, která začínala u Leštiny. Z Prahy do Třebenic se dalo jet v létě parníkem, do Davle celoročně vlakem, pak pěšky až do Třebenic. Ačkoliv jsou Třebenice blíže ke Slapům, patřily vždy do katastru Štěchovic, s kterými sdílely svůj rampové, kteří si u řeky postavili své sruby a dřevěné chaty.

Velký zlom v historii Třebenic nastal při budování Slapské přehrady.    Na staveniště u řeky se sjížděly stovky pracovníků. Stavba byla zahájena koncem roku 1949 a dokončena  7.11. 1954. Byly postaveny ubikace pro dělníky a řadové domky pro budoucí zaměstnance elektrárny. Tak přišla na svět druhá část vesnice, „Nové“ Třebenice. Prodloužením trasy parníků pod přehradu nastal další příliv výletníků, kteří začali navštěvovat nově vzniklou údolní nádrž.

(Zdroj: Honza a Blanka Reichardtovi, Svatojánské proudy, http://www.svatojanske-proudy.cz, Pohlednice a fotografie z let 1900-1945) a také z publikace Slapy, autoři Blanka Němečková, Jiří Roháček, Pavel Břicháček, Vojtěch Němeček z roku 1990.